Tisícovky z Hulína.

Kdo byl na setkání v Holešově (viz.minulý článek) tak ví, že jsme se s Jardou "Kutilem" domluvili na druhé návštěvě kovošrotu v Hulíně, kde stojí stožáry s 1000 wattovýma výbojkama RVIL, RVILX a RVLX. Po telefonické domluvě jsme se setkali v Hulíně okolo 10.hodiny a vydali se směrem k loveckému revíru. Tentokrát jsme to ale vzali zevrubně a prozkoumali každý ze stožárů, které v areálu stojí. Vůbec nás nenapadlo, že se mezi Teslama najde i menší překvapení v podobě tisíc wattové výbojky Polam LRF. V nejodlehlejších stožárech bylo nakonec přepolampováno. Ale samozřejmě že došlo i na starou dobrou Teslu...

Cestu jsme si vybrali přes kolejiště, abychom nemuseli přes město. Podél kolejí stáli ještě staré rezavé lampy, všechny však již bez výbojek. Po cca 20 minutách jsme se dostali k místu, kde byli ve stromech maskovány lampy, které měli ještě plastové kryty. Rychlá prohlídka dalekohledem a jdeme dál. Cestičkou lesem jsme se dostali k areálu kovošrotu a po rychlé domluvě s ostrahou jsme se mohli rozhlédnout a vybrat stožár, kam Kutil vyleze. Vzal to hezky od prvního a během chvilky byl nahoře. Ne každý světlomet však obsahoval výbojku a proto jsem Kutila naváděl, které světlo má vyšroubovat. Z prvního stožáru Kutil snesl výbojky Tesla RVIL a RVILX 1000W. Já se ujal chudinky RVILKy zaprasené holubím mambem - zde ještě netuše, kolik sidolu a hader padne na vyčistění - a Kutil si ponechal RVILXku. Druhý stožár si pro nás připravil ono překvapení v podobě Polské výbojky Polam LRF. Také druhý z pěti reflektorů obsahoval Polampku a tak jsem se zaradoval, že si každý odvezeme po jedné. Další stožár, další Kutilův výstup k výšinám a tentokráte se na nás usmála RVLX z roku 1985. Zde musím vyzvednout Kutilovu odvážnost a sílu, protože vylést tyto stožáry není jen tak, o čemž jsem se sám přesvědčil. Chodidla se vám nepřirozěne kroutí, protože zde chybí klasické vodorovné příčky, na místo nich je zde jen šikmá železná konstrukce. K tomu si připočítejte silný vítr, který se sloupem kýve sem a tam. A do batohu se vejdou jen dvě výbojky, takže Kutil musí na každý stožár dvakrát. Na řadu přišel další stožár se třemi světlomety a světe div se, ale každý z nich měl v sobě Polam LRF. Využili jsme toho a každý si odnesl Polampku na kšeft. Poslední stožár mě lákal svojí špinavou výbojkou, která byla v reflektoru bez krycího skla. Já doufal ve starou Teslu, ale nakonec se ukázalo, že je to RVLX z roku 1984, kterou už máme z minulé akce. Vlastně všechny reflektory posledního sloupu obsahují RVLXky z roku 1984 a já si opět nechávám tu pokrytou vyhořelím palivem z holubů (pořád ještě v domění, že to půjde snadno vyčistit).

Kutil je již unaven z neustálého lození nahoru a dolů a také čtyři hodiny strávené v kovošrotu utekli velmi rychle. Nicméně nikdo z nás nečekal, že úlovků bude tolik a mě nezbývá než jít do 500m vzdálené benzinky koupit (poslední dvě) igelitky. Poslední fotky s řadou výbojek a alou na vlak, který nám jede za 20 minut... I když ze začátku poprchávalo tak se nakonec udělalo hezky a celou akci musím ohodnotit jako dobře zdařilou a můj dík patří Kutilovy, který vše zařídil a poradil si s každým problémem na stožárech a my si tak mohli přidat do sbírky zajímavé kousky. DOBRÝ LOV! Článek o naší první návštěvě kovošrotu v Hulíně je ZDE.

Staré lampy

Obr.1.Staré lampy, které jsme obdivovali při cestě ke kovošrotu.

Kutil montující

Obr.2.Kutil demontující reflektory.

Se stožárem

Obr.3.Já s kořistí Polampů u jednoho ze stožárů.

Kutil s kořistí

Obr.4.Kutil taktéž s Polam 1000W.

Nahoře

Obr.5.Na větrné hůrce, kde Kutil montuje výbojky.

Makačka

Obr.6.Sekvence Kutilovy metody: průzkum a analýza - ohmatání výbojky - vyšroubování (podle výrazu tváře nejsložitější fáze) - úspěšný úlovek a identifikace výbojky.

Úlovek v řadě

Obr.7.Dva nimrodi a jejich úlovky hezky v lajně.

Razítečka

Obr.8.Některá z razítek na výbojkách. RVIL má malé číslo 12, to bude už rok 1992.

Vzpomínka

Obr.9.Na závěr malá upomínka na super akci.

zpět