Směr Kralupy nad Vltavou, podruhé.

Po čtyřech měsících se mi opět naskytla příležitost navštívit našeho největšího sběratele světelných zdrojů pana Slabyhoudka v jeho obchodě v Kralupech. Po domluvě jsme vybrali datum 15.dubna, dopoledne. Místo nudné cesty vlakem se podařilo sjednat povoz v podobě dodávky ve které jsme já a Pavel Jankuj (s polu s kolegou Martinem) měli hromadu místa na případné úlovky. Kromě zajímavé cesty jsem poznal i pozoruhodné zaměstnání Pavla a Martina. Do Brna jsem ještě musel ale dojet vlakem a proto vše začalo již v 5:00, když jsem nastoupil do oldskůlového motoráku a vydal se směr Kojetín...

Cesta do Kojetína proběhla snadno. V Kojetíně jsem nasedl na rychlík, ale v kupé jsem nebyl sám - přisedla si ke mě těžce podnapilá stařena se psem (pes se usadil na sedadlo vedle a hlídal). Kromě detailních informací ze života tohoto psa jsem se dozvěděl také o tom, kde a za kolik lze sehnal chorvatské pivo jehož vratná láhev je za plných 10 Kč. Když stařena počala promlouvat nahlas sama k sobě, mohl jsem sledovat okolí a sondovat jaké kde jsou lampy a svítidla. Rychlík měl zpoždění cca 40 minut a taky než jsem se vymotal z nádraží a našel Pavla (u sexšopu), měli jsme hodinový skluz. Rozjeli jsme se tedy na D1 směr Praha. Dieselová dodávka jela spolehlivě a jelikož na Vysočině trakaře nepadali a provoz také v celku ušel, dojeli jsme do Prahy kolem 10.hodiny. Nicméně před zábavou bylo třeba udělat něco práce. Pavel nejel jen tak "zbytečně" a museli jsme ještě něco vyřídit. Praha je na určitých místech docela problémové místo na projetí. Zácpou na Barrandově jsme se proloudali až na silnici z Prahy směr Pavlov, kde jsme museli vyložit nějaké věci z dodávky. Po vyložení materiálu jsme mohli konečně pokračovat do Kralup. Cesta byla dlouhá a ne vždy připomínala asfaltovanou silnici...proto se mě udělalo šoufl a posledních 16km jsem se cítil jako na jehlách. Konečně Kralupy! Ještě najít ten správný panelák, ve kterém je obchod "Sláva". Po jednom telefonátu a dvou špatných odbočení, jsme se nakonec k obchodu dostali.

Jelikož jsme však dojeli o půl dvanácté, bylo čas oběda a po rychlé prohlídce žárovek a výbojek jsme se s panem Slabyhoudkem vydali do blízkého hotelu na oběd. Já si dal smažený sýr a brambor, pro jistotu však bez tatarky, protože můj žaludek ještě protestoval po předchozí cestě. Na to, že jsme jedli v hotelu v čechách, byli ceny přijatelné. Při čekání na jídlo jsme se bavili o výbojkách a dozvěděli jsme se také něco z historie a životopisu pana Slabyhoudka. Bylo to svým způsobem zvláštní a zajímavé, poobědvat se slavným sběratelem. Pak jsme se vrátili do obchodu a začali přebýrat možné úlovky. Kromě krabic ve skladu jsou určité poklady také pod pultem. Z "podpulťáků" jsem například vyzískal dvouhořákovou Sylvanii nebo 300W žárovku Polam. Ve skladu jsme se prohrabali ve starých rtuťových výbojkách Tesla a má sbírka byla doplněna o RVLX 125 a 250 z roku 1974 (malé číslo 141), jde vlastně o první typy těchto výbojek které byli vyrobeny po RVL (resp.RVLB). Dvěstěpadesátka má v luminoforu díru a lze snadno vidět do vnitř na konstrukci "plechů", které drží hořák. Z dalších Tesel jsem dostal RVLX80 v baňce na 125W, RVLX250 z roku 1979, ale hlavně testovací kusy 80W a 250W, které mají pouze jednořádkové razítko. Pavel získal i kus, u kterého je papírek přímo z Tesly fabriky se získanou hodnotou svítivosti v Lumenech. Ale i žárovky mají své kouzlo a já se mohu radovat z mnoha kusů Tesel různých Voltáží a wattáží. Méně časté jsou například žárovky 50W/25V, 220W/24V nebo 25W/24V. Pokud jde o tvary, mohu se pochlubit se "svíčkou" a známou Intimou. Získal jsem jak "malou intimu" 40W, tak velkou 100W, která je zajímavá ještě tím, že když jsem ji vytáhl z origoš krabičky, usmál se na mě nápis Tovos (tedy rok 1969). Žárovky jiných značek našli místo v mé sbírce také, jsou to Philips, Osram, Tungsram a GE. Vzácností je např. GE Infrared Photoflash, malá, černá žárovka na bajonet.

Značka Philips a Osram také zdobí velké poklady - a to doslova. Dlouhé nízkotlaké sodíky mě udělali opravdu velkou radost. Philips Sox-E je 75cm dlouhý (od objímky po vršek baňky), SOX90W 51cm a Osramovský Sox55W má 41cm. Pokud jde o žárovky přímo z nabídky obchodu "Sláva", tak jsem si koupil GE se zlatým vrchlíkem, Tungsram modrou pro denní světlo, Philips halogen 400W (plněný argonem, dusíkem a čistým jódem) a z výbojek směsovky GE 160W, Philips Powertone ML250W a ML500W. Mimo obřího nízkotlakého sodíku jsem si odvezl velkou 1000W výbojku Osram HQL (MBF-U). Jako bonus jsem vyhrál v soutěži "kdo uhádne wattáž" vysokotlakou rtuťovou výbojku Osram HBO. Ve finále došlo i na pouštění různých výbojek, doutnavek a žárovek. Omrkli jsme jak denní světlo halogenidky Radium HRI-BT 400W, tak třeba nádhernou modrou barvu zvláštní doutnavky/neonu Philips TUV 6W, což je vlastně nízko tlaká rtuťová germicidní zářivka (viz.fotky). Doslova parádní jas dávala "xenonka-nexenonka" - halogenidová výbojka Scandium s wattáží 35W, ale svítivostí (3000 Lumenů) jako 200W žárovka.

Čas je ale neúprosný a my museli opustit žárovkářský ráj, protože Pavel a Martin měli ještě nějakou práci na několika stavbách a tmavá obloha nenaznačovala nic dobrého. Zde by mohl celý článek končit, nicméně práce Pavla v SDS Exmostu je tak netypická a zajímavá, že by bylo škoda nepopsat zde, co se dělo několik dalších hodin. Z Kralup jsme se vydali do Mělníka a po té i do Brandýsa, kde jsme navštívili několik staveb mostů, kde Pavel s Martinem vyznačují ojížďku a po té všechno značení kontrolují. Bylo zajímavé sledovat, jak Pavel "lajnuje" žlutou čáru, kde mají auta stát před semaforem, který má mimochodem hodnotu 40000Kč a lze programovat podle provozu a místa určení. Do žluté barvy se přidává reflexní sajrajt (namleté kousky skla), aby se čára hezky odrážela v záři reflektorů. Kontruljí se i značky a "zetka" což jsou vlastně takové ty červenobílé plastové návěstidla podél uzavírky, některá nesou i žlutě blikající světla. Po práci mi Pavel povídá o zlodějích, kteří vytrvale kradou baterie ze semaforů a to i přes to, že je semafor obepnut mříží a tlustým řetězem přivázaný dvěma zámky k betonovému panelu či stožáru. Dokonce i samotné vyznačení uzavírky/objížďky je docela složitý a zdlouhavý proces než by se na první pohled zdálo. Musí se udělat rozvržení uzavírky, poslat to na policii, která to schválí, jde se s tím na úřady a až to všechno máte (po dlouhých měsících) na papíře, musíte sehnat příslušné dopravní značky atd. Vyzkoušel jsem si i reflexní vestu a přilbu, abych mohl vůbec udělat nějaké fotky. Po vyřízení pracovních povinností jsme se vydali zpět na Prahu a po D1 jeli k Brnu. Vysočina si tentokrát připravila mlhu a silný déšť, ale všichni jsme v pořádku dojeli domů a přežili to i naše úlovky.

Shrnutí: od pana Slabyhoudka jsem získal 60 nových kousků do mé sbírky, za které velmi děkuji. Hodně těžko bych se rozhodoval, která žárovka či výbojka mě udělala největší radost - jednoduše všechny. Pavel, který mě za menší odměnu odvezl až domů (cesta vlakem byla nepřijatelná vzhledem k množství úlovků), si odvezl na 30 kousků světelných zdrojů. Sám sbírá všelicos, nejvíce se mu však líbí výbojky a také svítidla V.O. Více o Pavlovi na stránce Kontakty.

Bonus - Příběh o dvou neúplných RVI1000: když se zapne vysavač a lekne se kočka, může nastat tato situace: v panice vyskočí kočka na regál, na kterém je RVI1000, ta spadne asi ze dvou metrů na tvrdou zen, přičemž se sice rozbyje vnější baňka, ale hořák zůstane v celku...a pak přijdu já a vyzískám tak první neúplnou RVI 1000 (Teslamp). Když jsem se pak na druhý den vzbudil, přišel mi balík, ve kterém byla z aukra objednaná výbojka. Na první pohled je to jasná halogenidová RVI 400W, nicméně na razítku je chybně uvedeno 1000W, čímž se stává výbojka raritou (a druhou "neúplnou" RVI1000) v mé sbírce.

Společné foto

Obr.1.Společná fotografie, zleva: Pavel, já, Sláva a Martin.

Svítící výbojky

Obr.2.Nádhera barev, vlevo Philips TUV 6W, vpravo Radium HRI-BT 400W.

Rvlx 1974

Obr.3.Výbojka RVLX 250 z roku 1974, vlevo pohled do nitra přes díru v luminoforu, vpravo detail na razítko.

Testovací vzorek

Obr.4.Razítko na testovacím vzorku RVLX250.

Výbojky

Obr.5.Výboječky Tesla RVLX 80, 125 a 250W z let 1974 a 1979.

Žárovky

Obr.6.Žárovky všech značek a wattáží, plus dvouhořáková Sylvania.

Ejdžbýou

Obr.7.Výbojka Osram HBO, kterou jsem vyhrál v soutěží "uhodni wattáž":)

RVI1000

Obr.8.Dvojice RVI, vlevo hořák z rozbyté Teslamp RVI1000, vpravo válec 400 wattové RVI s razítkem na 1000W.

Intimní intima

Obr.9.Svítící Tovos Intima z roku 1969 i s originální krabičkou.

Pavel pracující

Obr.10.Pavel lajnující čáru před semaforem objížďky.

Já v helmě

Obr.11.Na konec vzpomínková fotka ze stavby...

zpět