Výroba čiré výbojky - RVC 1000W.

Kdo ze sběratelů výbojek by nezatoužil po RVC, tedy čiré rtuťové výbojce. Sehnat 125 či 250W RVC není ještě největší problém, ale taková 1000W RVC je prakticky nemožná. Pokud se vyráběla, tak naposledy někdy v 60.letech. Do oběhu se dostala víceméně náhodou a snad je ještě dnes někde v nějaké staré fabrice zamontována, ale tomu už moc nevěřím. A tak jediná možnost, jak vlastnit čirou tisícovku, je si ji přetvořit z normální, luminoforem pokryté RVL-Xky...

K výrobě RVC1000 potřebujeme: výbojku RVLX 1000W, kýbl, hromadu hader, velkou deku nebo větší hadru, čistící prostředky ("sidolux" na větší a zažranější špínu, "pronto" na vyleštění), vrtačku s nejmenším vrtákem (či podobný "bodec"), špejle, vatu a čistou vodu. Postup práce: nejprve doporučuji výbojku vyčistit, na zažranou špínu (holubince atd.) se mě nejvíce osvědčil Sidolux, což je mléko na náhrobky. Výbojka musí být čistá ze dvou důvodů, zaprvé, až budete vymývat luminofor, tak abyste viděli která místa jsou ještě třeba vymýt a zadruhé, leštit křuplou baňku není moc bezpečné, viz.dále. Následující úkony doporučuji dělat někde ve sklepě či v dílně, aby váš domov nebyl zadělaný luminoforem v případě neúspěchu. Výbojku omotáme dekou či větší hadrou a postavíme na zem do svislé polohy tak, aby vrchol s "čudlem" byl nahoře. Omotání dekou zabrání rozletění střepů v případě exploze. Pro proražení čudlu (výstupek u kterého je košíček co drží hořák) jsem si zvolil vrtačku a nejmenší vrták. Nebudete vrtat, jak by se na první pohled zdálo. Vrtání je snad možné jen s vysokootáčkovou vrtačkou s vrtákem na sklo. Já výbojku jednoduše prorazil tak, že jsem vrták namířil do "čudlu" a vší silou jsem vrtačkou narazil do výbojky. Místo ohlušující exploze mě překvapilo jen tiché "psssss", kdy ven unikl tlak z baňky. Jak vidíte na obrázku níže, podařilo se mi rozbýt jen část čudlu a tak vznikla jen asi 3 mm dírka. Jelikož jsem to zkusil poprvé, je možné, že existují jiné způsoby, jak se do výbojky dostat. Každopádně jsem pak rychlím pohledem zkontroloval baňku, abych zjistil, že nikde jinde není žádná prasklina. Dalším krokem bylo vymýt luminofor.

Já udělal tu chybu, že jsem do výbojky nalil vodu s jarem. Jak známo jar dělá hodně bohatou pěnu a to je chyba, když totiž vodu vylejete ven, pěna vevnitř zůstane a vám nezbývá než opakovaně do výbojky lít vodu, vymývat ji a zase vylévat pryč. Takže doporučuji jen čistou vodu. Nicméně pozor, jen vodou luminofor nevymyjete. Nevím tedy jak je to u jiných výbojek a jiných druhů luminoforu, ale u Tesly RVLX samotná voda není nic platná. Z nápověd jsme si vybral "přítele na telefonu" a zavolal pro radu Richardovi, který už jednu "RVC" vyrobil. Richard mě poradil výbornou věc a to, narvat do výbojky vatu. Ta nacucá vodu, ztěžkne a bude hezky vytírat luminofor. A opravdu! Těžká a nacucaná vata lítala po baňce sem a tam a hezky vytírala luminofor. Jak vrstva luminoforu mizela (a voda bělala), ukazoval se více a více hořák. Použití vaty však má jednu nevýhodu - vata pracně narvaná do baňky 3mm dírkou nechce jít ven. Malou pomocí je špejle, kterou prostrčíte dovnitř a snažíte se pohybem a šroubováním vatu na špejli namotat a vytáhnout ven. Pokud se vám to povede, tak se můžete poplácat po rameni. S největší pravděpodobností se vám ale stane, že při vymývání se vám trs vaty zamotá do drátků či konstrukce držící hořák. Pokud se to stane dole u patice, nic s tím nezmůžete. Pokud se to přihodí nahoře, je tu možnost zaháknutou vatu opět namotat na špejli a buď ji vytáhnout nebo část špejle s namotanou vatou odlomit a nechat spadnout dolů do patice. Nějaké kusy vaty, špejle či voda vám nakonec v baňce zůstanou, ale zaletí dolů do patice, kde to není vidět. Vodu z výbojky vylévejte do kýblu, musíte mít totiž na paměti, že voda malou dírkou poteče pomalu a budete ji dostávat ven i třepáním a rotací.

Závěrečné práce: když je luminofor kompletně vymytý - nejhůře to jde směrem k patici, kde je hrdlo úzké - snažte se z výbojky vylít co nejvíce vody. Nezapomeňte také na to, že luminoforem obarvená voda bude zanechávat na skle fleky a ostrovy bílé barvy a proto bude třeba vodu ve výbojce "vyměnit" několikrát, až ven poteče zase čistá voda. Když je tedy všechna voda z baňky pryč, můžete vyleštit vnější část baňky a zjistíte, zda jste luminofor vymyli všechen a na všech místech. Pak nezbývá než nechat výbojku vyschnout a připravit si něco, čím díru zalepíte. Nezapomeňte se také dobře umít, i když vás luminofor nezasáhl. Zlikvidujte hadry a kýbl s lumino-vodou a pak už jen vystavte RVC1000 na obdiv všem návštěvníkům vaší sbírky :)

Poznámky: na pokus jsem použil výbojku, která byla již nefunkční - odpor byl ulomený od drátku. Výbojka pochází z Hulína, kde jsme byli už 2x s Kutilem. Na probodnutí skla jsem použil vrtačku z toho důvodu, že je "těžká" a dobře se drží. Při vymývání vodou myslete také na její reakci s kovovými částmi, které začnou prakticky hned rezivět. Pokud jste něco podobného také dělali, napište mi na e-mail ať se můžete podělit o zkušenosti s ostatními sběrateli. Chtěl bych poděkovat Kutilovi, že jsem si RVC1000 vůbec mohl vyrobit a také Richardovi za dobrý nápad s vatou.

Srovnání

Obr.1.Srovnání RVLX a "RVC" 1000.

Díra v čudlu

Obr.2.Detail na čudl na vrcholu výbojky. Vrtákem jsem prorazil jen část a tak vznikla cca 3mm dírka. Všimněte si také rezavějícího košíčku.

Konstrukce

Obr.3.Po ukončení všech prací a vyleštění si můžete konečně prohlédnout vnitřní ukotvení hořáku.

Kuličky rtuti

Obr.4.Makro pohled na kuličky rtuti v hořáku.

zpět