Ráj rtuťových kuželů

Když jsme s Michalem Kasalou na Nový rok objeli Holešov a okolí a měli radost z každé rtuťové sadovky, tak jsem si říkal, jaká to je nádhera, vidět jednu bílozeleně svítící lampu v řadě obyčejných sodíkových oranžových. Když jsme se však na dnešek domluvili, že pojedeme zase na druhou stranu od Holešova, nemohli jsme ani omylem tušit, co se nám podaří najít a nafotit. Místo, nad kterým zaplesá každé srdce sběratelovo. Ráj rtuťových kuželů!

Lehká mlha, něco málo nad nulou a mizející sníh nás doprovázeli po cestě do obce Míškovice o které jsem věděl jen to, že zde mají zajímavý kostel na návsi. Říkal jsem si, že by zde snad mohla nějaká sadovka ještě zůstat původní na rtuťku. Když jsme s Michalem odbočili z hlavní a vjeli na náves, zůstali jsme zcela paralizováni nádherou, která se před námi rozprostila. Celá náves je totiž osvětlena původními kužely se zeleně svítící rtuťovou výbojkou. Když říkám zeleně, myslím opravdu zeleně. Některá svítidla hrála všemy odstíny brčálu a tlumivka v nich hezky pobroukávala do temné a mlhavé noci.

V opojení a úžasu jsme vystoupili z auta (Michal v nadšení bez bundy, přičemž mu zima brzy připoměla aby se vrátil...) a začali se kochat tou úžasnou nádherou, která se zde zachovala po celá ta desetiletí. Ihned po prvním průzkumu bylo jasné, že nejde o žádné náhodně zachovalé trosky, ale o pečlivě udržované kužely i s původními paticemi. Nikde žádná prokopnutá díra, či rozevřená patice na dvě půlky. Vše hezky opravené a stáhnuté kovovou objímkou. Kolik je tu kuželů ani nevím, jelikož nebyl čas je spočítat, ale 20 určitě. Až na dvě vyjímky, kde byl sodík, je ve všech rtuť. U těch, které svítí opravdu temně zeleně tipuji ještě Teslu. Asi dvě tři lampy byly odpojené. U kostela jsou na několika kuželech také přidány halogeny, které daný kostel nasvětlují (což vadilo při focení, viz. fotky).

Když jsem si při minulé akci přál nafotit alespoň dvě rtuťové lampy za sebou, tak po tomto úkazu zde jsem se musel opravdu usmát. Tady jsem si mohl vybrat úhel i okolí a každou fotku hezky promyslet. Bylo jasné, že dnes už nikam jinam jezdit nemusíme. Tohle stojí za vybouchání baterky ve foťáku. Obešli jsme celou náves a já se snažil pořídit nejzajímavější snímky. Samozřejmě jsem myslel na detail svítidla (že, Slávku...) ale také na to, mít na jednom záběru celou alej zelenkavě svítících kuželů. To se mi nakonec povedlo a jak doufám, i vám se to bude líbit.

Ve finále, kdy jsem uvažoval i o krátkém videu, přičemž tohle by si zasloužilo i hodinový film, se rozezněl obecní rozhlas a dojem návratu do 70. let byl zcela dokonalý. Když dohrála písnička Michala Tučného, začal ženský hlas oznamovat něco o volbách - prostě klasika :) Lepší ozvučení jakožto kulisu videa jsem si už přát ani nemohl. Kamera jede po linii rtuťových kuželů a do toho z repráků řve: "Cesty toulavý, já vím, že se vás už nikdy nezbavím, s kamarády vám večer písní vyprávím, že dál mě vedou mý cesty toulavý..."

Tento článek má pokračování druhým dílem.

vstup do fotogalerie

zpět