Ráj rtuťových kuželů, 2 díl - přes den

Na konci prvního článku o rtuťových kuželech jsem psal, že se na toto kouzelné místo vrátíme i přes den z důvodu doplnění fotodokumentace. A opravdu, dne 12. ledna jsme se opět s Michalem K. rozjeli směrem na Míškovice, kde jsem chtěl kromě fotek ještě za světla, natočit také krátké video v okamžiku rožnutí celé řady kuželů v podvečerních hodinách. Ovšem technika byla proti nám, jak se na místě ukázalo.

Počasí nám přálo, alespoň co se přirozeného světla týká, jelikož bylo zcela jasno. Sice šla teplota rychle pod nulu, ale několik vrstev ošacení vše vyřešilo. Když jsme přijeli na místo, prohlédli jsme si celou náves ještě za světla a já začal pořizovat fotky. Všimli jsme si, že patice sloupů jsou žlutooranžové, i když tehdy v noci vypadaly klasicky červeně. Někdo také natřel dolní část svítidla, takový ten kornout, na oranžovo. To ale nemění nic na faktu, že je to dnes již unikátní "sbírka" starých lamp. Když jsme došli až na konec návsi, rozhodli jsme se prozkoumat i nedaleké okolí. Našli jsme pár velbloudů, ale již sodíkových (fotky budou na příštím DVD StreetLights) a nějaká moderní svítidla. Nicméně v jedné uličce, kudy se jde na místní hřiště, si Michal všiml laminátky. Po bližším ohledání na nás vykoukla žárovka místo výbojky. Další stejná laminátka stála dál u hřiště. Ta nesla na svém stožáru také stařičkou reprobednu, viz. fotky. Samotné svítidlo bylo také vybaveno žárovkou 150 nebo 200W na E27. Jelikož se pomalu stmívalo, rozhodli jsme se vrátit na náves a očekávat onen magický okamžik prvního naskočení výbojek v kuželech.

A tak jsem nachystal foťák na režim videa a čekal. Jenže tma byla větší a větší, světla na filmování ubývalo a lampy nic. Když už bylo kolem 17:30 hodin a byla všude tma, i na hlavní cestě z obce, začal jsem mít jisté podezření. Taky jsem si všiml, že se v žádném domě nesvítí. Po krátké době jsem uviděl v jednom domě jak někdo přechází sem a tam s baterkou, ve druhém zase skomírá slabé světlo svíčky. Mé podezření se potvrdilo. Nejde elektrika. Dneska žádné video nebude. Z ničehož nic se ze tmy vynořila rodinka spěchajíc domů a tak jsem se optal, co je s proudem. Prý nejde už od odpoledne. Bylo tedy zbytečné zde postávat a mrznout. Rozhodli jsme se s Michalem, že projedeme nějakou další vesnici, třeba na něco narazíme.

Vyjeli jsme z temných Míškovic a na další odbočce jsme zahnuli směr Lechotice. Jenže zde nebylo nic zajímavého, samé moderní sodíkovky. Tak jsme udělali takový okruh a vraceli se na Míškovice. A co to - všude světlo! Jako na potvoru už všechno svítilo, i kužely. Jenže okamžik prvního rozbřesku rtutí byl už pryč. Dále jsme se zde tedy nezdržovali a projeli jsme mlčky kolem "kuželkárny" zpět na Holešov. Nicméně domů se nám nechtělo a proto padla otázka, kam ještě. Pak mě hlavou blesklo, že vím ještě o jiných kuželech v další nedaleké obci Žopy. A tak se jelo. Já si ale matně pamatoval, že zde už asi svítí jen sodík. A opravdu, lampy už smutně zářily oranžovým sodíkem. Ale na druhé straně, kde byla linie sadovek a kde svítila každá třetí, nás překvapila jedna, co ještě svítila rtutí. Hurá, alespoň něco. Po fotce sadovky nám nezbylo než se vrátit domů. Nicméně si myslím, že kuželkárnu ještě navštívíme a znovu se pokusíme o video rožínajících se kuželů.

Tento článek je pokračováním prvního dílu.

vstup do fotogalerie

zpět