zářivky tesla

Zářivky Tesla osvětlují domácnosti, kanceláře i podniky již od 60. let. Klasické lineární, kompaktní (úsporné) s paticí E27 či typ DZ, všechny mají svoji historii a mohou tak být zajímavé i pro sběratele. V dnešní době zářivky vyrábí také pokračovatel Tesly - Tes-lamps.

I. Nízkotlaké rtuťové výbojky - zářivky:

Úvodem - Zářivky jsou nízkotlaké rtuťové výbojky, zpravidla s luminoforem. Připojují se na síť o napětí 220V (případně jiné) přes předřadník schválený výrobcem světelných zdrojů. Provozní teplota zářivek je 5 – 60°C, optimálních světelně-technických parametrů se dosáhne při teplotě 25 +- 1°C. Jmenovitý život se pohybuje podle typu zářivky v rozmezí 6000 – 12000 hodin,u starších typů,nebo u některých speciálních provedení je to 2000 – 4000 hodin. Zářivka se skládá ze skleněné trubice,dvou nosných konstrukcí se žhavícími vlákny (případně i s ochrannými kroužky), dvou patic (u klasického provedení). Přivedením el.proudu přes předřadník (tlumivku) vznikne v zapalovači (paralelně připojenému k trubici) doutnavý výboj, vlivem něhož se ohřeje první elektroda – bimetalický pásek a spojí se s druhou elektrodou. Tím umožní průchod žhavícího napětí do vláken zářivky. Mezitím se první elektroda odpojí. Rozžhavením vláken dojde k ionizaci plynu v trubici a k zapálení výboje. V zapalovači se tento cyklus již neopakuje. Tlumivka slouží k indukci napětí při zapálení výboje v trubici. Zářivky jsou moderním a progresivním světelným zdrojem. Při svém nízkém příkonu mají velmi vysoký světelný tok, proto se používají všude tam, kde je potřeba hodně a dlouho svítit. Uplatňují se zejména v interiérovém a průmyslovém osvětlení. Ve svých počátcích byly zaváděny i pro účely VO, tam se však příliš neosvědčily, zato však stále více pronikají do domácností, bytových a společenských interiérů zejména díky novým typům tvarových zářivek s velmi nízkým příkonem.

Z historie - 1935 – první křemíková zářivka, 1938 – od 1.4. se v USA začaly používat první zářivkové trubice, 1948 – zářivka halofosfát, 1949 – počátek výroby zářivek v Tesle Holešovice, 1951 – začíná se používat zářivkové osvětlení ve vlacích, 1951 – první zářivková svítidla pro VO 3 x 40W, 1977 – pásmová zářivka.

Zjednodušeně lze zářivky rozdělit na několik skupin:

1.lineární – klasika jakou všichni známe,rozpětí příkonů od 4 do 120W s klasickou tlumivkou,nebo nejmodernější provedení T5 s elektronickým předřadníkem.

2.tvarové – kruhové, jednoduché i vícenásobné „U“.

3.kompaktní – většinou dvoj- i vícenásobné “U“, různě kroucené spirály - až na výjimky z prvopočátků jejich výroby používají elektronické předřadníky; s krycí baňkou i bez ní.

4.speciální – barevné, UV (černé světlo), spektrální pro chovatelské, pěstitelské nebo léčebné účely, do kopírek, pro vytvrzování lepidel, atd.

Vývoj zářivek v ČSSR - První zářivky se u nás začaly vyrábět v 50.letech v Tesle Holešovice. Vyráběly se v odstínech bílá a denní. Průměr trubice byl 36mm, délky 600mm/20W, 965mm/25W, 1200mm/40W. Měly ochranné kroužky, luminofor byl asi 0,5cm od krajů nedotažený. Kroužek byl profilovaný směrem ke koncovce a byl spojený s jednou elektrodou. Koncovky byly vyrobené z ocelového pocínovaného plechu. Měly po obvodu vylisovanou drážku. Při „vysvícení“ zářivka jen minimálně ztmavla a začala cyklovat (blikat). Tyto zářivky nesnesly teploty pod -3°C – i nová začala blikat. Dalším typem vyráběným do 60.let byly zářivky stejného provedení, pouze neměly ochranné kroužky. Po skončení života na koncích černaly – usazování rtuťových sloučenin. Rovněž nesnesly teploty pod -3°C a blikaly tak dlouho, dokud se nezahřály. Koncovky měly stejný tvar, ale už byly hliníkové. V 70.letech se začaly používat nové koncovky jednodušší konstrukce. Rovněž započala výroba trubic o délce 1600mm a příkonu 80W. Neměly ochranné kroužky, luminofor opět nedotažený, nižší životnost (3000 – 4000 hodin) i svítivost, při provozu konce nestejnoměrně černaly, vlákna byla nevyvážená, ale byla pevná a vydržela i dlouhé žhavení. Nové zářivky se někdy dostávaly do provozu nezahořené – výboj v trubici nepravidelně rotoval. V roce 1969 byly i zářivky vyráběny pod značkou Tovos. Maloobchodní ceny tehdy uváděné přímo na výrobcích se pohybovaly od 26 Kčs/bílá, 30 Kčs/bílá, denní, teple bílá, 42 nebo 61 Kčs/bílá de luxe. 80.léta přinesla ve výrobě zářivek další změny: nové koncovky, luminofor dotažený ke konci, průměr trubice větší o 2mm na 38mm. Vyráběl se převážně typ BÍLÁ bez ochranných kroužků, s dlouhou životností, které ale silně černaly na koncích. Od roku 1981 výroba typů bílá 36Kčs a bílá de luxe 45 a 85Kčs. U těchto typů se opět začínají používat ochranné kroužky, nejsou už však spojeny s elektrodou – černání po celém obvodu. Typy DE LUXE měly velice nízkou svítivost, málo se hřály = dlouhá životnost. Luminofor byl na straně razítka téměř průhledný, při provozu byl vidět modrý výboj. Tyto trubice při prvním rozsvícení lehce zčernaly, protože se okolo vlákna vytvořil silný výboj. Žhavení slabé = vznik studených zápalů = černání. Vlákna nevydržela dlouhé cyklování, proudové nárazy způsobovaly mezi vláknem a kroužkem silný výboj, který vlákno upálil. Tyto zářivky však vydržely dlouhé žhavení. Při rozsvícení v prostředí s teplotou pod -1°C se okolo vlákna tvořil silný výboj, zatímco ve středu trubice byla jeho intenzita nižší. V letech 1983 – 1984 se vyrábějí typy zářivek s kvalitním, stejnoměrně rozptýleným luminoforem a větší svítivostí. Mají bílé světlo, které u nových trubic na konci slabě kmitá. V roce 1984 se rozbíhá výroba Z 18W BÍLÁ. Mají ochranné kroužky, menší průměr trubice 26mm, bakelitové koncovky. Použití místo Z 20W – shodná délka. Vyrábí se typy: Z 18W BÍLÁ 28Kčs, Z18W TEPLE BÍLÁ UP 43Kčs, Z18W DENNÍ 45Kčs. V těchto letech upadá výroba zářivek o příkonu 25W, používaných většinou už jen v kolejových vozidlech. Nová tělesa se osazují výjimečně. Začíná se i s výrobou Z 36W náhrada za Z 40W, typ Teple bílá de luxe 36Kčs a denní de luxe 36Kčs. Od roku 1982 běží výroba tvarové zářivky 2 U 18W, Teple bílá, 55Kčs. Jednalo se o první zářivku s integrovaným zapalovačem. Tvarová zářivka 2 U 18W je určena pro všeobecné osvětlování, světelný tok odpovídá žárovce o příkonu 75W. Pracuje s klasickým indukčním předřadníkem. Udávaná životnost byla 2000 hodin, tři varianty barvy světla – bílá, teple bílá a teple bílá UP. Byla určena pro stolní a pracovní svítidla. Od roku 1983 započala výroba zářivky řady DZ s příkonem 9W – první kompaktní jednopaticovou zářivku s integrovaným zapalovačem. Postupně se výroba typu DZ rozšířila na příkony 5,7,9 a 11W. Z dobového materiálu: Dvojitá zářivka o příkonu 9W, opatřená jednou dvoukolíkovou paticí C23. Tato zářivka je první kompaktní světelný zdroj v ČSSR, který nahrazuje dosud všeobecně používané žárovky 40W jak co do světelného toku, tak co do podání barvy. Má příkon 9W, zabudovaný zapalovač a pracuje s induktivním předřadníkem 5W. Vůči žárovce spoří 26W el.energie (65%), přičemž dosahuje 3x delšího života. Svými rozměry, tvarem i světelným výkonem je vhodná pro aplikaci v domácnostech, lze ji použít i jako signální a místní osvětlení v průmyslu, ve společenských prostorech a k dekorativnímu osvětlování. Koncem 80.let se označení tohoto provedení mění na DZS, barevná škála se rozšiřuje, přibyla červená, zelená, modrá a fialová. Stejně tak u lineárních Z18W probíhá výroba barevných variant – modrá, zelená, červená, žlutá a varianta pro pěstitelské účely s označením PLANTA.

Parametry zářivek Tesla (ing. Friml, 1970. x = poloprovozní výroba):

Příkon (W):Délka mezi čely patic (mm):Délka zatavené zářivky (mm):Průměr trubice (mm):Napětí na oblouku (V):Proud (mA):Život (hod):
15 x437,4426,426503303000
30 x894,6883,626963605000
20589,8578,838573706000
2597095938942906000
4012001189381034308000
6515001489381106705000
8015001489381028655000

Popis zářivky Tesla:

popis zářivky

Obr 1. Popis zářivky: A - patice, B - žhavící vlákno s přívody energie, C - skleněná nožka, D - čerpací trubička, E - skleněná trubice (obvykle s luminoforem). Na obrázku je speciální čirá germicidní zářivka Tesla.

Značení zářivek Tesla:

Příklad 151 znamená 1.č. =závod; 2.č.=rok; 3.č.=pololetí.

Z = normální zápal.

RZ = rychlý zápal.

Z-RZ = kombinace.

ZG = amalgamová.

NT = provedení pro nízké teploty.

Zářivka 2U 18W - Tvarová zářivka 2U 18W je určena pro všeobecné osvětlování, dává měkké rovnoměrné světlo a svým světelným výkonem odpovídá žárovce o příkonu 75W. Pracuje ve spojení s indukčním předřadníkem a střídavým napětím 220V 50Hz. Má velmi dobrý světelný výkon, život 2000 hodin a tři varianty svítidel. Je určena pro provoz ve svítidlech s teplotou okolí +5 až +60°C. Pracovní poloha je libovolná. Základní technické údaje: I prac.=0,37A; P jmen.=18W; P informat.=20W; světel.tok=800lm; průměr trubice = 28mm; patice GR 8. Postup výroby: Polotovar je skleněná trubka, luminofor, čerpačka, elektrody, koncovky, zapalovač. 1. nanesení luminoforu, 2. ohnutí obou částí, 3. spojení částí, 4. přitavení nožek s vlákny, 5. proplach Ar, naplnění, 6. zatavení, 7. vakuová zkouška, 8. připojení zapalovače, 9. smontování krytu, 10. připájení vývodů, 11. zahoření.

Výboj v zářivkové trubici - se dělí na katodovou oblast, kladný sloupec a anodovou oblast. Katodová oblast, přiléhající k elektrodě pracující právě v katodovém režimu obstarává elektrické spojení mezi katodou a kladným sloupcem. Katodový spád – rozdíl potenciálu mezi katodou a hranicí kladného sloupce – urychluje kladné rtuťové ionty směrem k elektrodě – ty směřují do malé oblasti, kterou silně zahřívají. Tak vznikají podmínky pro překonání potenciální bariéry a proto jsou volné elektrony vystřelovány z katody směrem ke kladnému sloupci. Část elektronů neodčerpaných z katodové oblasti vytváří elektronový mrak – ten udržuje katodový spád potenciálu. Nízkotlaký výboj je charakteristický vysokou přeměnou elektrické energie na UV záření, na rozdíl od vysokotlakého, který většinu energie transformuje do viditelné oblasti.

Energetický poměr zářivka - žárovka - Měrný výkon: žárovka 10 lm/W zářivka 45 lm/W. Rozvržení příkonu: žárovky: viditelné záření 9%, vyzařované teplo 74%, odvedené teplo 17%. Zářivky:viditelné záření 22%, vyzařované teplo 30%, odvedené teplo 48%. Z uvedených údajů je zřejmé, že zářivka s příkonem 40W vyzařuje 30%, tj.12W formou tepla, kdežto žárovka odpovídajícího světelného toku s příkonem 150W vyzařuje 74%, tj.111W, což je téměř desetinásobek tepelných ztrát zářivky. Velikou předností zářivek oproti žárovkám je malý jas, dále dlouhá životnost v průměru 5000h, kdežto u žárovek je pouze 700 – 800h. Jedinou nevýhodou je vyšší pořizovací cena.

Zářivkové zajímavosti:

- dovolený kroutící moment patic je 6 Nm.

- patice od trubice musí snést tah 40 N.

- kontrola razítek 5x přetření vlhkým hadrem.

- germicidní výbojky = zářivky RNB 15W, 30W, životnost 2000 hodin, vlnová délka 253, 7nm, vyráběl Tovos Praha.

- průhyb trubice nesmí přesáhnout u Z65/80W 0,2% délky trubice.

- zářivky IDYLA – barva světla odpovídá žárovkám, Tc (teplota chromatičnosti) = 3900 K.

- zářivky TESLA-LUX – zvýšená složka červené barvy, Tc = 4500 K.

- zářivky PLANTA – pro pěstování rostlin, Tc = 7700 K.

- zářivky „NT“ – pro nízké teploty – životnost 5000 hodin.

- číselné značení luminoforů pro zářivky: číslo x 100 odpovídá °K – údaj z kolorimetrického trojúhelníku, např. 65-denní, 43-bílá, 35-přírodně bílá, 29-teple bílá, 34-bílá de luxe, 77-planta, 39-idyla, 63-zelená, 64-modrá.

- novinka z r. 1950 firmy Philips pro snadnější zápal – uvnitř trubice je grafitový pásek spojený s jednou elektrodou ke druhé elektrodě. Podobné pomocné zařízení používala i Tesla – pásek byl nanesen zvenčí, nebyl propojen s elektrodou, nebyl grafitový ale byl z vodivého nátěru (práškový kov s pojidlem).

- zářivky jsou citlivé na ochlazování, chladné vzdušné proudy a průvan. Při provozu v tropické atmosféře (kotelny) vzrůstá proud v trubici a přetěžují se předřadné přístroje.

- průměr zářivkových trubic se pohybuje od 36 do 40mm, tato hodnota se ustálila z požadavků nejvhodnějšího tepelného režimu. Zářivka 40W má při proudu 430mA a teplotě okolí 20°C teplotu ve středu 38 – 42°C, která určuje optimální tlak rtuti. Firma Toshiba tvoří výjimku – průměr je 32mm, tlak v trubici je nižší.

- zvyšováním příkonů zářivek nad 80W jejich účinnost klesá. Vlivem vysoké teploty trubice stoupá tlak a UV záření je pohlcováno Hg parami. Podaří-li se udržet tlak v trubici v určitých mezích, lze zvyšovat velikost UV záření úměrně s příkonem. Jako jedna z možností zvýšení příkonu se používaly trubice o průměru 53mm s prohlubinou tvaru „V“. Tím se zvýšil povrch chladící trubici. Dosažené hodnoty: délka trubice = 1200mm, příkon = 100W, světelný tok = 6000lm; délka = 2400mm, příkon = 200W, světelný tok = 1300lm. Některé firmy umisťují elektrody na dlouhé přívody, za elektrody jsou připevněny plechové stínící kotouče. Prostor za nimi pak zůstává chladný a určuje tlak rtuti v trubici.

- klasické obvody sezapalovačem „ničí“ elektrody trubic více než obvody s předžhavením elektrod. Zvyšování tlaku v zářivce způsobuje přesun její barvy k modrozelené, snižování k purpurové. Jakákoliv odchylka tlaku snižuje světelnou účinnost.

Ostatní technické parametry zářivek Tesla:

Doporučené minimální světelné toky - IEC (International Electrotechnical Comission) 1961. V naší ČSN – ESČ jsou normalizovány 3 odstíny dané barevnou teplotou: růžová (teple bílá) 2800°K, bílá 4500°K, denní 6500°K.

Příkon (W):Denní:Bílá:Teple bílá:
20820935975
25128014601520
30T8151017301790
30T12145016601720
40210024002500
65334038203980
80388044404630
90430049205120

Speciální zářivky - V zahraničí se vyrábí speciální zářivky pro akvaristiku. Mají zdůrazněnou modrou a červenou složku světla. Jsou to SYLVANIA GRO-LUX a OSRAM-L-FLUORA. Ze všech druhů zářivek vyráběných v ČSSR jsou pro akvaristiku vhodné pouze PLANTA a TESLA-LUX. Germicidní zářivky Tesla mají spektrum v oblasti UV záření při délce vlny 253,7nm na ničení choroboplodných zárodků. Parametry germicidních zářivek Tesla jsou uvedeny v následující tabulce.

Příkon:15 W30 W
Průměr trubice:25 mm25 mm
Délka bez kolíků:437,4 mm897,6 mm
Délka s 1 kolíkem:444,3 mm901,5 mm
Obloukové napětí:50 V100 V
Žhavící proud:0,43 A0,52 A
Pracovní proud:0,33 A0,37 A

Světelný tok (lumen) zářivek Tesla:

Příkon:Denní:Bílá:Bílá de luxe:Teple bílá de luxe:Idyla:Tesla-lux:Planta:Červená/Zelená/Modrá:
15--440400----
20820935780750 (TB 975)650630400280/520/130
25--115011001000990620440/800/200
30--14001150----
402200280020001900 (TB 2500)175017001100680/1400/350
65--29502800255025001600-
80--34003250300029001850-

Několik vlastních poznatků (Richard Dvořák):

Jelikož se zářivkami v rámci sbírky zabývám již dlouho, mám možnost porovnání různých typů i různých výrobců v průběhu historie. Mimo klasické Tesly se u nás vyskytovaly zářivky nejen z celé Evropy, ale i ze značně vzdálenějších zemí. Z evropských to byly nejen výrobky ze zemí RVHP, jako např. sovětské Razno a Oreol, polské Telam a Polam, maďarské Tungsram, rumunské Electrofar, východoněmecké Narva, nebo jugoslávské ttFC. Z ostatních, tehdy „nesocialistických“ výrobců k nám byly dováženy např. západoněmecké Osram, britské Atlas, holandské Philips; ze vzdálenějšího světa to pak byla Sylvania z Kanady, Toshiba z Japonska, nebo Osler a Laxmann z Indie.

Pokud jsem měl možnost porovnání jednotlivých značek, nebyly mezi nimi nějaké zásadnější rozdíly, pokud tedy pominu estetický pohled, kde zejména sovětské trubice působily poněkud „hrubo tesané“. Životnost byla na velmi dobré úrovni u všech značek, jedny z nejlepších výsledků ale dosahovaly indické trubice Osler (sám je používám dodnes a podle velmi střízlivých propočtů mají nasvíceno i přes 20000 hodin, což je výsledek jaký nedosahuje ani současná moderní produkce). Co ztrácely sovětské trubice na kráse, o to víc získaly velmi dobrou odolností vůči chladu – tam, kde ostatní značky bezmocně blikaly v mrazu, tam Razna a Oreoly zapalovaly bez problémů.

Poměrně známé u nás bývaly zářivky Narva z NDR a to zejména díky zeleným a fialovým trubicím, které byly používány pro akvaristiku nebo pro dekorativní osvětlování. Polské zářivky zase byly známé mimo jiných i díky 6 a 8W trubicím používaným v různých nouzových svítidlech a nebo ve svítidlech na 12V.

Zahraniční zářivky bývaly dovážené výhradně pro průmyslové použití – do volného prodeje se dodávaly pouze tuzemské Tesly, tyto však byly rovněž vyváženy do různých koutů světa – trubice pro maloobchodní prodej měly v razítku uvedenou cenu, ty pro tuzemské průmyslové použití ji uváděnou neměly, a ty pro export měly barvu světla psánu anglicky nebo německy (např. daylight nebo tageslicht = denní).

II. Dvojité jednopaticové zářivky typu DZ:

Konstrukce a parametry - výbojový prostor zářivky se skládá ze dvou skleněných trubic pokrytých luminoforem, které jsou v horním konci navzájem spojeny průtavem. Takto sestavená výbojová trubice je na svých dolních koncích uzavřena plochým stiskem se současným zatavením čerpací trubičky. Každým stiskem procházejí přes perličku plášťové dráty, k nimž jsou přibodovány elektrodové spirály pokryté emisní hmotou. Výbojová trubice je po vyčerpání a odplynění naplněna rtutí a inertním plynem. Tento plyn zvyšuje účinnost rezonančního záření a prodlužuje život světelného zdroje tím, že ochraňuje elektrody zářivky před bombardováním těžkými kladnými ionty rtuti. Kromě toho má příznivý vliv i na zápalné napětí zářivky. Prostor za elektrodami slouží jako ochlazovací zóna k optimálnímu nastavení tlaku rtuťových par. Výbojová trubice je přitmelena na paticovou dutinku z hliníku. Vnitřní prostor vlastní patice G23 z plastu je využit pro umístění zapalovače.

Parametry zářivek DZ Tesla:

Typ/Příkon (W):Napětí na zářivce (V):Proud (A):Svět.tok (lm):Měrný výkon (lm/W):Život (hod):
DZ 5330,182250505000
DZ 7450,175400585000
DZ 9600,170600695000
DZ 11900,155900795000

Princip zapalování - nejčastěji se pro zářivky používali doutnavkové zapalovače z důvodu jejich předností jako konstrukční i výrobní jednoduchost, malé rozměry, nízké pořizovací náklady a relativní spolehlivost. Proces zapalování zářivky prostřednictvím doutnavkového zapalovače lze rozdělit do několika fází: a) přípravná fáze - od okamžiku připojení napětí do sepnutí kontaktů zapalovače, b) žhavení elektrod - od sepnutí kontaktů do jejich opětovného rozpojení, c) zapálení oblouku - bezprostředně po rozpojení kontaktů, d) příprava zapalovače k opakování zapalovacího cyklu.

Doutnavkový zapalovač - je vlastně miniaturní doutnavka, v jejíž baňce jsou zataveny dvě drátové elektrody. K jedné z nich je přibodován dvojkovový pásek, který spolu s protilehlou elektrodou tvoří vlastní spínací systém zapalovače. Baňka je naplněna inertním plynem, jehož součástí je předionizační radioaktivní příměs pro odstranění efektu světlo-tma. Tím je zabezpečena spolehlivá činnost zapalovače i za zhoršených světelných podmínek. V zapalovačích naší výroby je k tomuto účelu použit radioaktivní krypton Kr85 s aktivitou 1,5 mCi na jeden litr plynné směsi. Doutnavkový zapalovač je připojen přes vlákna elektrod paralelně k zářivce. Po zapojení napětí vznikne v baňce zapalovače doutnavý výboj, který ohřeje dvojkovový pásek, po jehož prohnutí se spojí kontakty zapalovače. Začne jimi procházet proud, jehož velikost je určena napětím napájecí sítě a impedancí předřadného obvodu. Protože po sepnutí kontaktů doutnavý výboj zhasne, dvojkov se ochladí a kontakty se rozpojí. Náhlým přerušením proudu obvodu se v tlumivce indukuje napěťový impuls, který zapálí ve výbojové trubici nízkotlaký oblouk. Napětí na oblouku již nestačí k zapálení doutnavého výboje v zapalovači. V případě, že nenastane zapálení oblouku zářivky, popsaný cyklus spínání se znovu opakuje.

Doba trvání doutnavého výboje a sepnutí kontaktů zapalovače je dána jeho kontrukcí i vlastnostmi plynné náplně (relativní atomovou hmotností a tlakem plnícího plynu). Dostatečné předžhavení elektrod zářivky je nezbytné, neboť tzv. studené starty značně zkracují její život. Experimentálně bylo dokázáno, že 50% studených startů může zkrátit život zářivky až o 30%. Proto je doba sepnutí dvojkovového kontaktu v praxi prodlužována i jeho mechanickým předepnutím. K doutnavkovému zapalovači je paralelně připojen kondenzátor o malé kapacitě 5 až 20 nF, který potlačuje vf rušení vznikající při spínacím procesu a dále ovlivňuje přechodný děj při rozpojení kontaktů. Napěťové impulsy zapalovače mohou dosahovat aplitudy vyšší než 1 kV při délce impulsu 1 až 2 us i více, což představuje podstatné zvětšení jeho zapalovací energie. V okamžiku rozpojení totiž vznikají mezi žhavými kontakty zapalovače lokální oblouky a tato energie není využita na vytvoření impulsu. Připojený kondenzátor se v okamžiku rozpojení začne nabíjet, kontakty se ochladí a vytvoření lokálních oblouků je znemožněno. Nevýhodou doutnavkových zapalovačů je nízká životnost spínacích kontaktů, neboť při velké četnosti spínání často dochází k jejich trvalému svaření, a tím i ke zničení zapalovače. Další nevýhodou je nedefinovaný start každé zářivkové trubice, který je markatní zejména u rozsáhlých společných instalací zářivek ve větších prostorách a působí rušivě.

doutnavkový zapalovač

Obr.2. Předřadný obvod zářivky v klasickém zapojení.

Elektronický zapalovač - obecně lze dosud známé elektronické náhrady klasických doutnavkových zapalovačů rozdělit do dvou skupin podle principu získávání periodických zapalovacích impulsů. U první skupiny těchto zapalovačů vznikají zapalovací impulsy vlivem komutačního děje na polovodičových spínacích součástkách, jimiž bývá nejčastěji tyristor či triak. Fázový posun žhavícího proudu, kterým je ovlivněna amplituda napěťového impulsu, lze optimálně nastavit časovou konstantou hradlového obvodu a spínacím napětím prahového prvku. Elektronické zapalovače, které používají jako spínací součástku triak, vytvářejí symetrické zapalovací impulsy v obou polaritách. Použití tyristoru má za následek generování impulsů v jedné polaritě průběhu síťového napětí. Princip činnosti této skupiny zapalovacích obvodů lze použít pro zářivky s nižšími nároky na amplitudě zapalovacích impulsů. Předností je relativně nízká cena a kontrukční jednoduchost.

Druhá skupina elektronických zapalovačů pro zářivky je tvořena složitějšími obvody, které rozpojením sériového obvodu s indukčností iniciují podstatně vyšší zapalovací impulsy. V těchto systémech bývají obvykle použity speciální elektronické součástky vyvinuté jako jednoúčelové zákaznické obvody. Vhodným nastavením doby působení žhavícího proudu a jeho přerušením v okamžiku maximální hodnoty se dosahuje napěťového zapalovacího impulsu s amplitudou vyšší než 1 kV.

elektronický zapalovač

Obr.3. Schéma zapojení elektronického zapalovače.

Fotogalerie zářivek:

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka

zářivkazářivkazářivka


Použité zdroje:

[1] - M. Bytešník, J. Habel - Provoz dvojitých jednopaticových zářivek DZ s elektronickým zapalovačem, Elektrotechnik č.5, květen 1991.

[2] - Fotografie ze sbírky Stanislava Slabyhoudka.

[3] - Fotografie ze sbírky Richarda Dvořáka.

dolni

zpětrazítka